Postup při podání žádosti

Termín na podání žádostí o vratku DPH

Žádosti o vrácení zahraniční daně z přidané hodnoty (dále jen DPH nebo daně) se podávají elektronicky v členském státě usazení žadatele do 30. září kalendářního roku následujícího po období pro vrácení daně. Výše uvedený termín platí jen pro země EU. Pro podání žádostí např. do Norska, Švýcarska a Makedonie platí jiný termín a zcela odlišná pravidla. Žádost v těchto dvou zemích je nutné podat do konce června roku následujícího.

Období pro vrácení daně, za které lze podat žádost o vrácení daně, činí nejvýše jeden kalendářní rok a nejméně tři kalendářní měsíce, případně období kratší než tři měsíce, jde-li o zbytek kalendářního roku. Částka daně uvedená v žádosti o vrácení daně nesmí být nižší, než je ekvivalent částky 400 EUR za období kratší než jeden kalendářní rok, ale ne kratší než tři měsíce, nebo 50 EUR za období jednoho kalendářního roku nebo období kratší než tři měsíce, jde-li o zbytek kalendářního roku. Limity pro podání žádosti najdete v seznamu zemí, ze kterých se vrací DPH.

Průběh žádosti, zamítnutí a odvolání

Žádost se považuje za podanou, pokud žadatel splní všechny požadavky příslušného finančního úřadu, a to i požadavky obdržené až po podání žádosti. Přijetí žádosti o vrácení daně bude žadateli neprodleně potvrzeno elektronicky. Komunikace s finančním úřadem probíhá v jeho jazyku, případně v jazyku, který daný FÚ stanoví. V některých zemích jsou tolerovány i další možné jazyky pro zasílání sdělení a dodatků a to většinou angličtina, němčina nebo francouzština.

Příslušný finanční úřad sděluje rozhodnutí o žádosti žadatele elektronicky. Vratku DPH zašle FÚ do 10ti dnů ode dne schválení žádosti.

Domnívá-li se příslušný finanční úřad, že nemá k dispozici veškeré důležité údaje, na základě nichž by mohl přijmout rozhodnutí o celé žádosti o vrácení daně nebo její části, může si do 4 měsíců od podání žádosti elektronickými prostředky vyžádat doplňující údaje, zejména od žadatele nebo od příslušných orgánů členského státu žadatele. 

Vždy je nutno striktně dodržovat stanovené termíny pro dodání všeho požadovaného. Pokud se stanovený termín nedodrží, způsobit to zamítnutí celé žádosti nebo její části. Této možnosti příslušné finanční úřady „rády“ využívají.

Proti „Rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vrácení daně“ je možno se odvolat k příslušným orgánům členského státu ve lhůtě 30ti dnů a to většinou přímo u příslušného finančního úřadu, nebo většinou jeho prostřednictvím k jeho nadřízenému orgánu.

Pokud finanční úřad nebude vyžadovat doplnění žádosti, zaslání originálů daňových dokladů nebo jiné doplnění žádosti, oznámí své rozhodnutí do 4 měsíců ode dne obdržení žádosti. V opačném případě je povinen oznámit své rozhodnutí do 6-8 měsíců ode dne obdržení žádosti.

Bylo-li vrácení daně dosaženo podvodně nebo jiným neoprávněným způsobem, přistoupí příslušný orgán v členském státě vrácení daně přímo k vymáhání neoprávněně vyplacených částek a k uplatnění veškerých finančních sankcí a úroků stanovených v souladu s postupem platným v členském státě vrácení daně, aniž jsou dotčena ustanovení o vzájemné pomoci při vymáhání DPH mezi zeměmi EU.

Pokud byly správní sankce nebo úrok uloženy, ale nebyly zaplaceny, může členský stát vrácení daně pozastavit žadateli jakékoli další vrácení daně až do výše neuhrazené částky.

Je-li daň vrácena po posledním dni určené lhůty (10 dnů ode dne vydání rozhodnutí, tedy po 4 nebo 6-8 měsících), náleží žadateli úrok. Úrok se počítá ode dne následujícího po posledním dnu, kdy mělo být vrácení daně provedeno až do dne, kdy je daň skutečně vrácena. Úroková sazba odpovídá příslušné úrokové sazbě pro prodlení pro vrácení DPH státu, ve kterém je žádáno.

Doba vyřízení

Doba vyřízení by měla být od 4 do 8mi měsíců ode dne přijetí žádosti.

Negativní poznatky z praxe

Často je však pro příslušné pracovníky „obtížné“ vybírat účty z účetní evidence za celý rok. „Děsí“ je řada pořadačů, které by museli projít a vyhledávat vhodné účty, ze kterých je možné vrácení DPH vyřídit. Raději prohlásí, že nemají potřebný limit nebo věc jednoduše „neřeší“. Přitom jde řádově o hodiny práce jednoho pracovníka jednou za rok a finanční přínos bývá pro žadatele často značný. Jedná se tedy o cca až 10 - 25 % ze zahraničních výdajů a to u některých podnikatelských subjektů může činit značnou částku, která v případě nepodání žádosti propadá ve prospěch příslušného státu. Většina společností a firem má výdaje jen v několika zemích EU a většinou jde jen o některé služby. Proto by postačovalo, aby pracovník, který zakládá zahraniční daňové doklady (faktury, paragony, ...) do účetní evidence, si ověřil (např. na našem webu) při výskytu dokladu obsahujícího zahraniční DPH, zda je možné z něho žádat v příslušné zemi o vratku DPH. Pokud by zjistil, že se DPH vrací, mohl by příslušný doklad okopírovat a kopii založit do desek "DPH-příslušná země“. Při přípravě žádosti tak odpadne namáhavé vyhledávání účtů. V opačkém případě je nutno prohledat všechna vyúčtování zahraničních cest a evidenci přijatých daňových dokladů ze zahraničí z uplynulého období.